Pozice nohejbalu a národní házené, jako národních sportů, v České republice neodpovídá jejich dlouhé historii a popularitě, a to včetně podpory od státních institucí a médií. Tím, že se nejedná o privilegované, vesměs olympijské sporty, nemají za sebou tak silné vlivové skupiny a podporu ze zahraničí. Např. v z hlediska výše státní podpory od hlavní k tomu určené sportovní střešní instituce (Sazka, MŠMT, NSA) se oba národní sporty dlouhodobě pohybují kolem 70. místa mezi všemi sportovními svazy. Proč? Nastavená kritéria podpory v ČR totiž výrazně upřednostňují právě privilegované sporty, většinou přitom do ČR importované a často i s výrazně menší historií. Podobný stav je i v dalších oblastech, včetně celostátních médií.

Hlavním záměrem, dá se říci i posláním Českého sportovního dědictví, je změna tohoto stavu a zajištění důstojnější pozice sportů, které zrodila naše republika (resp. její předchůdci), ve své mateřské zemi. Při této aktivitě České sportovního dědictví spolupracuje se všemi subjekty a osobami, které mohou svou pozicí, vlivem, znalostmi a dalšími faktory věci pomoci. Vytváří také smysluplné celorepublikové nebo regionální projekty a akce, které pomáhají záměr splnit. Ne vždy jde všechno mílovými kroky, ale slovy klasika, nemusí pršet, stačí když kape.