Dalším počinem Českého sportovního dědictví je organizace nohejbalové soutěže pro trampské a sportovní osady, nazvané Trampská liga nohejbalu Zlatá řeka. Proč a jak vznikla, objasnil předseda Českého sportovního dědictví Martin Maršálek.

„Jednou z oblastí, ve které České sportovní dědictví vidí svůj přínos, je podpora trampského sportu. Fenomén trampského sportu byl výrazný zejména v meziválečné éře a poté i v 50.-70. letech minulého století. Ještě do počátku 90. let se na řadě trampských a sportovních osad mladý kluk nebo děvče těžce prosazovali na osadní hřiště, protože se tam dospělí osadníci hráli všechny možné sporty od rána do večera. Pár let po sametové revoluci se ale situace razantně změnila. Všechny ty restituce, parcelizace, rozvoj podnikání, otevření hranic, nové možnosti zábavy a rekreace, se na fungování osad rychle projevily a vesměs negativně. Společenské a ekonomické rozdíly a kastování přinesly na osady další problémy. Dříve respektovaným zvoleným osadním šerifům nepomohly ani jejich kolty, aby udrželi na osadách řád, pořádek a vůli podílet se na společném životě osady. Někteří to vzdali, prodali své příbytky náplavám, mastňákům nebo spekulantům. Jiní bojovali, ale celospolečenské změny dohnaly i je. Jen málo z nich vytrvalo do dnešních dní. Tyto osady se stále snaží zachovat trampské a sportovní tradice a přenést je na další generace. Kromě jiných aktivit pořádají sportovní soutěže, většinou turnaje, ve sportech, jakými jsou především míčové sporty volejbal, nohejbal či fotbal. Mnoho z těchto turnajů má půlstoletou i delší historii a pomáhalo formovat národní vývoj v daném sportovním odvětví,“ uvedl na úvod.

Trampské ligy a meziosadní utkání a závody v míčových sportech, hokejových sportech nebo atletice se těšily velkému zájmu a osadní kluby se dokázaly prosazovat i v oficiálních podnicích, kde konkurovaly špičkovým sportovním klubům. Paradoxně hodně trampských soutěží zaniklo právě tím, že se do ryze osadních sestav začali dostávat špičkoví „profesionální“ sportovci, kteří byli osadníky jen formálně a zásadním způsobem demotivovali ostatní osadní sportovce. Protože nohejbal vznikl o něco později, své trampské ligy se dočkal až v poválečné éře, v první polovině 50. let. Byla to zároveň první dlouhodobá organizovaná, byť ještě neoficiální, nohejbalová soutěž. V roce 1962 byla nahrazena oficiální svazovou soutěží. Některé osady ale měly zájem o soutěž podobného ražení, proto např. vznikla Vltavsko-kocábská trampská liga volejbalu a nohejbalu, která dnes zapisuje čtyři desetiletí své existence.

„Právě trampská liga osad na Vltavě a Kocábě, tedy po trampsku na Velké a Hadí řece, i přes její redukci na v současnosti pouze jednu jednodenní akci, je stále významným pojítkem pro osadní sportovce, zejména právě ty, kteří pro své stáří či naopak mládí nestačí tempu oficiálních svazových soutěží. Nezakrývám, že pro náš tým byla inspirací, jak zkusit propojit i posázavské osady které představuji poměrně obsáhlou oblast od Davle po Český Šternberk. Z cca devadesáti zdejších osad jich míčové sporty aktivně provozuje zhruba třetina a turnaje pořádá kolem dvaceti. Reálně jich nějakou soutěž je dnes schopno odehrát bohužel už jen asi deset. Ale nemá smysl lamentovat, ale konat. Zatím se zájemci cizelujeme rozpis soutěže tak, abychom vyhověli přání a zejména reálným možnostem potenciálních účastníků. Hlavním diskuzním bodem je, zda v hlavní věkové kategorii 15-50 let umožnit start i hráčům, hrajících nejnižší svazovou soutěž. Ale brzy vše doladíme,“ řekl Maršálek.

Premiérový ročník počítá s jednodenním kláním osadních výběrů začátkem října. Pořadatelstvím byl pověřen SK Šacung Benešov, nejstarší ligový a zároveň osadní sportovní klub. Zajímavý je příběh originální trofeje, kterou převezme do držení vždy vítěz příslušného ročníku soutěže.

„Pro soutěž jsme chtěli putovní trofej, která bude originální a bude svázaná s trampingem a osadami. Nechtěli jsme kupovat nějaký průmyslově vyráběný, byť sebevětší pohár. Nakonec jsme nechali u truhláře vyrobit metrový totem, opatřený trampskými i nohejbalovými symboly. Aby vynikla originalita, je zhotoven ze staré smrkové kulatiny z dnes již bohužel rozpadlého srubu Nový Hurikán z osady Hurikán, jedné z nejznámějších trampských osad. Srub byl postaven roku 1929 a jeho konec načal skutečný hurikán, který se osadou před lety ničivě prohnal. A v tomto srubu také mj. psal slavný spisovatel Josef Peterka alias Bob Hurikán trampské knihy, včetně Dějin trampingu. Takže je o co hrát,“ zakončil Maršálek vše podstatné o nové aktivitě.